Česká strana sociálně demokratická Svoboda, spravedlnost, solidarita

Milevsko

Jsou živnostníci ohroženi?

Kdysi se bývalý předseda vlády Mirek Topolánek vyjádřil, že živnostníci, přesněji osoby samostatně výdělečně činné, mají předplaceno. Tenkrát to vyvolalo velké pobouření, ale chceme-li být spravedliví, je na tom přece jen určitá část pravdy. Měl zřejmě na mysli poměrně značné a obtížně zdůvodnitelné výhody na dani z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění. Tyto výhody byly navozeny zejména dvěma faktory.

Především to byla možnost vykazovat daňové výdaje pevně určeným procentem. To je nyní pro živnostenská řemesla 80 % a u ostatních živností 60%. Z praxe je evidentní, že skutečné výdaje živnostníků jsou většinou mnohem nižší. To výrazně a neodůvodněně snižuje daňový základ. Navíc tím byli zvýhodněni ti, kteří si nedokázali nebo nechtěli vést jednoduchou daňovou evidenci. Podle mého názoru mělo být použití paušálů spojeno spíše s mírným znevýhodněním, v reálu se však stalo zvýhodněním.

Nejenže to představovalo placení menší daně, ale k tomu ještě přistupuje druhá okolnost, že takto výhodně stanovený daňový základ byl současně východiskem pro výpočet nižšího zdravotního a sociálního pojistného. Až do roku 2003 byl tento již nízký daňový základ ještě pro potřeby sociálního a zdravotního pojištění dále krácen na pouhých 35%. Na hranici 50% se krácení se dostalo až v roce 2006 a to platí do dnešní doby.

Toto mělo a má za následek výrazný úbytek příjmů pro zdravotní a sociální pojištění.

Podnikající osoby tak přispívají na zdravotní a sociální pojištění v průměru jen 35% toho, co odvádějí zaměstnanci a zaměstnavatelé. To se jeví jako nespravedlivé vůči zaměstnancům i větším zaměstnavatelům. V Rakousku a Německu je tento poměr u OSVČ 80 až 90%! Lze tedy dodatečně konstatovat, že expremiér Topolánek měl částečně pravdu.

Tato situace ale na druhé straně významně ohrožuje živnostníky (OSVČ) v tom směru, že pokud si platí na důchodové zabezpečení jen určenou minimální částku (ta činí v současnosti pouhých 1.970 Kč), musí počítat s velmi nízkým důchodem. Takto postupuje nyní více jak 300.000 živnostníků v hlavní činnosti. Jejich důchod bude po 40 letech práce činit jen přibližně 6.500 Kč. Pokud nemají naspořené peníze z jiných zdrojů, upadnou do kategorie chudoby. Když by chtěli získat současnou průměrnou penzi, která nyní přesahuje 11.000 Kč, museli by odvádět měsíčně více jak 6.000 Kč. Z toho je zřejmé, že jejich současná prosperita jistým způsobem může zapříčinit jejich budoucí důchodovou chudobu. V tomto smyslu jsou skutečně ohroženi zejména ti z nich, kteří si nedokáží vytvořit dostatečnou finanční rezervu.

Josef Třeštík